MF Dnes otiskla článek – Profesor Jiří Sláma v něm vysvětluje, proč by se měly ženy při pravidelném screeningu informovat o tzv. HPV stěru. Odborníci jednají s ministerstvem o úhradách přesnější metody odhalování rakoviny. | Eva Zahradnická – reportérka MF DNES

Rakovinu děložního čípku způsobuje minimálně třináct typů papilomavirů. Nemoc se plíživě rozvíjí i patnáct let. Dlouho se neobjevují žádné příznaky. Ani 44letá Vlaďka neměla žádné potíže; bolesti ji zaskočily až před loňskými Vánocemi. Ihned zašla ke své gynekoložce, která objevila velký útvar. Týden poté už věděla, že má pěticentimetrový zhoubný nádor. Přišla odělohu, vaječníky i vejcovody včetně lymfatických uzlin. „Tohle všechno už nemám, ale asi budu žít,“ říká Vlaďka.

Na poslední preventivní prohlídce byla v květnu. Jenže běžný cytologický stěr nic neodhalil. Už léta však existuje kromě cytologie i moderní HPV DNA test, jehož vyšší citlivost potvrdila i data české studie LIBUSE z konce loňského roku, která mapuje výskyt lidského HPV v populaci českých žen. „Výsledek prvního kola ukázal, že jsme zachytili čtyřikrát víc těžkých přednádorových stavů,“ říká odborný garant studie Jiří Sláma z Gynekologicko-porodnické kliniky I. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

V projektu lékaři otestovali 2 400 žen, kterým provedli jak cytologii, tak i HPV test. Ten je nyní hrazen jen ženám, kterým cytologie ukáže nějakou odchylku. Nebo se používá k ověřování stavu čípku už po ošetření přednádorového procesu. VZP jich loni proplatila skoro třináct tisíc. Ostatní ženy si ho zatím musí platit; doporučuje se ženám nad 30 let.

Prohlídka jen jednou za 5 let

Projekt LIBUSE bude pokračovat další dva roky. Lékaři přitom předpokládají, že se podaří potvrdit ještě další pozitivum nové metody. „Obrovskou výhodou testu HPV by měla být schopnost negativní predikce. Když máte negativní test a je vám víc než 30 let, máte extrémně vysokou pravděpodobnost, že nebudete mít v následujících několika letech přednádorový nebo nádorový proces na děložním čípku,“ vysvětluje Sláma. Pokud se to potvrdí, mohly by být intervaly preventivního testování prodlouženy ze současného jednoho na tři roky, nebo dokonce až pět let. „Samozřejmě to neznamená, že ženy pak nemusí chodit na preventivní kontrolu jako ultrazvuk či vyšetření prsu,“ upozorňuje lékař. Jestliže bude nový způsob testování v budoucnu hrazen všem ženám, jak se o tom nyní jedná, v ordinaci vlastně žádnou zásadní změnu nepocítí – test se totiž provádí stejně jako stěr z děložního čípku, rozdíl je až v následné laboratorní analýze. V praxi by tak ženy dostaly od lékaře na výběr mezi dvěma variantami. Buď standardní cytologii a její opakování za rok, nebo citlivější test, opakovaný za tři roky. „V Holandsku zavedli kombinovaný screening v roce 2013 a ženy starší 30 let, které měly negativní výsledek, jsou zvány na další stěry až po pěti letech,“ doplňuje primář oddělení gynekologie Nemocnice Na Homolce Petr Popelka.

Mnoho žen ignoruje prevenci

Jenže ani lepší testování nemusí nakonec výskyt rakoviny děložního hrdla a následnou úmrtnost výrazně snížit. Hlavním problémem totiž je, že skoro polovina českých žen ke gynekologovi vůbec nechodí. Podle dat VZP přijde každoročně na preventivní vyšetření asi jen 46 procent žen. Nejhorší situace je ve věkové kategorii 50+, kde pravidelné vyšetření absolvuje asi jen 30 procent z nich.

Přitom do budoucna je možné, aby se onemocnění i u nás stalo okrajovým. Například Austrálie bude nejspíš první zemí, které se to podaří, a to díky propracovanému screeningu a vysoké proočkovanosti. V nejnovější odborné studii tamní lékaři díky tomu odhadují, že by nemoc mohla být do dvaceti let v Austrálii eliminována.

Naděje pro ženy Jiří Sláma vypracoval doporučení, jak by screening mohl vypadat. Jednají o něm odborné společnosti. Foto: Archiv J. Sláma

Ing. Veronika Cibulová
Ing. Veronika Cibulová

Tajemnice pacientské organizace Veronica, z.ú., která pro vás spravuje webové stránky. Pokud se s námi chcete spojit, piště, prosím, na e-mail
info@pacientska-organizace.cz